Miluju chlapy :-)

Včera napsala Veronika Švarcová svůj pohled na muže "Nenávidím chlapy!!!" a docela mne tím překvapila. Možná je trochu háček v tom, že jim dává špatné signály. Muži naše chování umějí docela dobře číst, ale rádi se vymlouvají že to tak není. Já mám problém opačný...

Muže mám prostě ráda, studuji tu mužskou energii a pohled na svět už docela hodně dlouho. Je mi s nimi fajn a zdaleka nejde vždycky o sex. Na základce jsem v lavici seděla radši s Danem, co mě naučil poslouchat Tublatanku, než abych se nudila v holčičím kroužku. Střední školu jsem vybírala podle toho kolik tam bude kluků, babinec bych nesnesla. Původně jsem měla v plánu být jeřábnice (zblblá představou ženy údernice a snadného výdělku v mužském kolektivu :-) ), ale naši mi to velmi temperamentně rozmluvili. Otráveně jsem tedy svolila být na škole kam brali kluky a holky napůl a kde se končilo maturitou. Aspoň že tak.

Vlastně podobným směrem se ubírá můj život pořád - jen žádný babinec natrvalo, i když na dámské jízdy se taky moc těším. Mám kamarády, které občas usměrním, protože je to prostě taková hra, neurazí se a dál je vše při starém. Myslím, že si k nám všichni dovolí jen to co je jim dovoleno... Stejně jako když si žena vybere muže, který má na vybranou.

A na věku vůbec nezáleží. Obdivuju svého skoro sedmdesátiletého kamaráda, jak svěží má pohled na život, svého tátu, který se neobul do důchodcovských bačkor, ale raději dál podniká. Obdivuju svého syna, který jako čerstvé miminko přesně věděl co chce a tak urputně se o to pral, že si vybojoval vítězství. A svého přítele za to, že po mnoha hodně nepříjemných a zlých letech dokáže svět zase vidět pozitivně. Podle mě dávají tu základní energii světu ženy, muži se k nim chodí napít a pak můžou dělat díry do světa, ale rádi se vracejí a nasávají :-)