Strašení v Ráji

I letos jsme si objednali velikonoční pobyt na zámku Hrubá Skála. Nejen proto, že zámek i jeho okolí plné pískovcových skal vyzařují spoustu tajemna, ale hlavně můžete tu výletovat několik dní a stále je co vidět. Známe snad už všechny zříceniny a hrady v okolí, na některých jsme byli víckrát

a pořád se nemůžeme nabažit. Velikononce úplně vybízejí k hrám s dětmi, měli jsme s sebou 4 kousky a tak kromě doby kdy byl někdo uražený, ubrečený anebo nafouknutý bylo opravdu veselo :-) Vloni jsme dětem dělali bojovku v zámeckém příkopu, ale letos jsou o rok starší a tak to chtělo něco fikanějšího........ loni se bály dost, jenže během roku dělaly ramena že zvládnou zneškodnit jakékoliv strašidlo, buď použijí karate nebo výsměch, no prostě duchů se nebojí...

Tak jsme vymysleli plán: Jirka s dětmi půjde nočními skalami od hotelu směrem k Adamovu loži a já s kamarádkou tam mezitím přijedeme po silnici, nachystáme svíčky, strašidla a poklad....... Já teda nejsem úplně strašpytel, ale představa, že půjdu o půlnoci do skal, budu tam rozmísťovat svíčky a hrát si na strašidlo, mi nedělala vůbec dobře. Od rána jsem byla na mrtvici z představy, že tam po setmění prostě budeme muset jít..... bylo mi ouzko za děti, v duchu jsem psala závěť a nevěděla jak to zvládnu..... Pomohlo pivo k večeři a vědomí, že mám kasr v autě. Sice nevím jak pepřák působí na duchy, ale na lidi zabírá..... No nebudu vás napínat, děti šly po probuzení do skal celkem dobrovolně, trochu se i bály, a my dvě maminy s husí kůží po celém těle jsme všechno nachystaly. Co bysme se neobětovaly!

Závěr byl nečekaný.... děti přišly do mysticky osvětleného Adamova lože celé rozesmáté, my dvě zahalené v bílých prostěradlech jsme jen tiše stály a když jsme se pak přecejen zmohly na něco jako "úúúúúúúúúooooáááááuúúúúúúú", děti řekly ČAU MAMI! Hahaha. Tak miláčkové, příště vám zabavíme baterky a doprovod... protože bát se máte vy a ne jááááá!